Historie

Kočka domácí se pravděpodobně vyvinula z kočky divoké, a to z kočky plavé, kočky stepní a kočky divoké evropské. Domestikace kočky začala již před 12 tisíci lety, kdy si lidé začali tvořit první trvalá sídla. Postupně nalézáme zmínky o zdomestikovaných kočkách žijících po boku člověka, a to z Turecka a Kypru. Asi nejoblíbenější se stala okolo roku 3000 př. n. l. v Egyptě, kde kočku uctívali jako své božstvo. V Číně bylo s jejím chovem započato okolo roku 1000 př. n. l. a v Indii byla obdobně uctívaná jako v Egyptě. V Evropě byla do doby středověké inkvizice taktéž obdivována a měla spoustu nejrůznějších bohyň a ochránkyň. Avšak s příchodem inkvizice začaly být kočky považovány za posedlé ďáblem a byly upalovány. Vrcholu dosáhl tento teror okolo 16. století. I přes takovéto systematické hubení se kočka dostala do Severní Ameriky a na Nový Zéland společně s námořníky jako spolehlivý lovec myší a krys. V období baroka se situace naštěstí obrátila k lepšímu a kočky se staly ozdobou a začalo jejich systematické šlechtění. V 17. století se již vyskytují dlouhosrsté kočky. Systematický chov koček existuje asi 150 let.